Přemysl Veverka: Romské nebe

Obláček šestý

Obláček šestý

Rom Romeske te merel na dela
čili „Rom Roma nenechá umřít“, říká romské rčení a rozumí se, že ho nenechá umřít hladem, neboť hlad byl vždycky obávaným nepřítelem Romů. Jiné rčení dokonce praví: Bokhales de te chal, te lačho vaj nalačho čili „nakrm hladového, ať je dobrý nebo špatný“… A tak je tady další obláček plující na romském nebi, označený jako solidarita, která zaujímala na stupnici hodnot jedno z prvořadých postavení.
Solidarita se v romských komunitách vyjadřovala především štědrostí a dělbou o potravu. Budeš-li mít třeba jen drobeček chleba, podělíš se o něj s ostatními, učili při „domácí výchově“ rodiče své děti. Nebo hospodyně, když uvařila první denní jídlo, poslala syna či dceru s plnou miskou do chudší rodiny – ať se najedí jejich děti, dodala. Osadou také kolovaly „společné věci“, třeba žhavé uhlíky na podpal, protože zápalky neměl zdaleka každý, rovněž sekera nebo židle, která byla výsadou bohatších, a pokud host zavítal tam, kde měli hluboko do kapsy, židle k nim k uctění hosta putovala… Samozřejmostí byla i vzájemná pomoc v nejrůznějších situacích každodenního života.

Princip solidarity, spoléhání na vlastní síly, zároveň znamenal ochranu proti cizí, tedy gádžovské moci. Rom Romeha, gadžo gadžeha čili „Rom s Romem, gádžo s gádžem“, tak zní jedno z nejznámějších rčení, často uplatňované v běžné praxi, z čehož plynulo odlišné chování vůči amare čili „svým“, tedy Romům, a vůči většině. Kromě jiného to znamená, že si Romové vyřizovali veškeré prohřešky, které se v osadě vyskytly, veškerá provinění zejména proti romipen sami, svými vlastními způsoby a prostředky, po nichž následovaly vlastní tresty (ladž čili „ostuda“, rozumí se veřejná ostuda, patřila k nejpůsobivějším) – a usilovně dbali na to, aby se vyšetřování nedostalo do rukou četníků nebo jiných orgánů většiny. 

Pokud někdo z romského společenství poškodil „bílého“ občana a věci se ujali četníci, pak platil neporušitelný příkaz ma achaľar čili „neprozrazuj“. Pátrání kohokoli z  gádžů narazilo na neprodyšnou hradbu mlčení, výmluv, kliček, dušování. A když už někomu z osady hrozilo vězení, příslušníci komunity rozhodli sami, kdo na sebe vezme vinu – jeden z nich, kterému vzhledem k jeho sociální situaci pobyt za mřížemi uškodí nejméně.

A tak se obláček jménem solidarita bezprostředně spojuje se zásadou ma achaľar a dokazuje, že staletá neblahá zkušenost s okolním světem Romy naučila, aby se spoléhali sami na sebe, a zároveň v  nich vyvolala nedůvěru v  gádžovské instituce a pořádky, dokonce i obavy z nich.

Tyto obavy se plně naplnily například během věznění Romů v  letském lágru v  letech 1942 až 1943. Ukázalo se, že důsledky nacistické ideologie – a sloužili jí i český velitel tábora a čeští dozorci – dokážou narušit a rozleptat hodnoty, jež si Romové s úctou předávali z pokolení na pokolení, co víc, že důsledky zvrácené ideologie vedou k cynickému zneužití těchto hodnot. Kde je vaše solidarita? mohl se s úsměškem ptát letský dozorce, když s potěšením hodil mezi skupinku Romů kousek chleba – a vyhladovělí vězňové se o něj doslova porvali. Kde je zásada ma achaľar? můžeme se ptát dvou Sintů, jak se říká německým Romům, kteří se spojili s gádžovskou mocí natolik, že původně sloužili jako dozorci v Osvětimi, a když byli přeloženi do Letů, chovali se k vězňům, lidem podobné krve, nadmíru brutálně.   

Ale obláčky plující v romském nebi se přenášejí přes časy zlé, uchovávají si svůj odkaz a odevzdávají ho budoucím dnům, a lhostejno, zda jako pouhou legendu nebo jako pravdu, za níž stojí za to jít.


Aktualizováno: 13.7.2010 7:52:19

 

„Jako je obloha nekonečná, nekonečné je i romské nebe, na jehož obláčcích plují předkové dnešních Romů a s nimi romipen, tedy romství, vše, co cikánská společenství odedávna charakterizovalo, třeba historie Romů, jejich tradice, zvyklosti, kulturní, zvláště folklorní projevy, stupnice hodnot a podobně,“ píše autor stálé rubriky Romské nebe, kterou na našich stránkách uveřejňujeme. Pohleďme tedy vzhůru, obláčky se už vznášejí – a je co poznávat, je s čím se seznamovat.